Rytmus A

Ležíte na louce, na trávě. Nad vámi není nic jiného než čisté, modré nebe. Všechny starosti a neklid se postupně rozpustily v tomto nekonečném nebi. Myšlenky utichly, tělo téměř ztratilo hranice, nacházíte se mezi nebem a zemí a cítíte se jako část nekonečné modře a nekonečného světa. Je tak krásně!  Jen já a vesmír.

Nepochybuji, že takové podobné prožívání je známé každému z vás. Můžeme ho nazvat prožíváním sounáležitosti s nekonečným světem, v němž máme to štěstí žít.

Právě proto jsme jazykem stavů tento aspekt přijetí prostoru označili jako rytmus nekonečna a kvůli jednoduchosti funkčního použití jako rytmus A. Klíčové slovo – „ vesmír.“